Historie

V minulosti lesy na Bouzovsku patřily jako součást panství k hradu Bouzov. Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století a jeho prvním historicky doloženým majitelem byl Búz z Búzova. Hrad byl v průběhu dalších staletí přestavěn a rozšířen, v jeho držení se střídaly šlechtické rody, z nichž mnohé zaujímaly význačná postavení v Českém království. Některé historické prameny uvádí Bouzov jako rodiště českého krále Jiřího z Poděbrad, který později hrad také vlastnil. Posledním světským držitelem Bouzova v období feudalismu byl hrabě František Josef Filip z Hodic, který z finančních důvodů prodal hrad i panství Řádu německých rytířů v roce 1696. V té době byly rozlehlé lesy na bouzovském panství ve špatném stavu, nebyly zpřístupněny cestami a dřevo nebylo možné odvézt a zpeněžit. Výnos z lesa byl tehdy nepatrný. Myslivci byli zaměstnáváni více kvůli zvěři a honbě než pro těžbu dřeva nebo péči o les. Po roce 1700 nastává v péči o les obrat k lepšímu. Dokladuje to tzv. “Lesní revize“, kterou v roce 1735 provedl řádový místodržící hrabě Sazenhofen. Původní rozdělení lesa na 6 revírů bylo zrušeno a nově vznikly jen 4 revíry. Několik myslivců, kteří byli shledáni jako nespolehliví, bylo propuštěno a revíry byly personálně přeobsazeny. Na začínající hrozbu nedostatku dřeva v celé monarchii reagoval lesní řád pro Moravu vydaný císařovnou Marií Terezií v roce 1754 a mimo další dokumenty pak instrukce pro lesy vydaná velmistrem Klemensem Augustem 26. 10. 1756, která navazovala na již dříve vydaný „lesní řád“ pro Bouzov. Tato instrukce je velmi podrobná a na lesním majetku bylo zavedeno řádné lesní hospodaření. Dle dochovaných zpráv zdejší lesy v 18. a 19. století neutrpěly žádné vážné živelné škody s výjimkou rozsáhlejších polomů v roce 1868.

V držení Řádu německých rytířů byl bouzovský velkostatek až do roku 1933, kdy byl k 1. 10. zestátněn v rozsahu 2793 ha a byl předán do správy československých státních lesů a statků v Plumlově. Podle dohody ze dne 28. 6. 1933 převzal stát konfiskovanou půdu za 5 500 000 Kč. Řádu byl vrácen hrad s parkem a část přilehlého lesa o výměře 29 ha. V roce 1933 bylo založeno Severomoravské lesní družstvo, které převzalo za 6 750 000 Kč 2060 ha půdy, z toho 2000 ha lesní půdy, 48 ha zemědělské půdy, 11 ha ostatních pozemků a 1 ha vodních ploch. V prosinci 1939 byli zástupci lesního družstva donuceni vzdát se vlastnických práv, majetek přešel na Národní pozemkový fond a později pak přešel pod správu SS. Po skončení války bylo družstvo pod Národní správou. V roce 1947 po dohodě 17 obcí byl zvolen šestičlenný výbor a na ministerstvo zemědělství byla podána žádost o registraci lesního družstva. Sdružily se obce Blažov, Bouzov, Březina, Hvozdečko, Javoříčko, Jeřmaň, Kadeřín, Kovářov, Kozov, Milkov, Obectov, Olešnice, Ospělov, Podolí, Střemeníčko, Svojanov a Vojtěchov. 31. 7. 1950 byla odvolána národní správa a 18. 3. 1951 vzniklo Lesní družstvo Bouzov. Vedení sídlilo na Bouzově, lesní majetek se dělil na 5 hájenství - Kozov, Ospělov, Kadeřín, Javoříčko a Nová Ves. V roce 1959 byl majetek lesního družstva zestátněn a převeden pod Lesní závod Litovel s nadřízeným podnikem Severomoravské státní lesy Krnov. Tento stav trval až do roku 1992, kdy zanikla organizace Státní lesy a nově vznikly Lesy České republiky. Bouzovské lesy spadaly pod Lesní správu Litovel. K 1. 1. 1997 došlo u LČR k reorganizaci a slučování lesních správ. LS Litovel byla zrušena a lesy v její působnosti přešly pod LS Šternberk. V roce 2002 podali zástupci obcí bývalého lesního družstva žalobu o vydání majetku a po 10 letech soudních sporů byla dne 8. 3. 2012 podstatná část majetku lesního družstva vrácena. Dne 25. 4. 2012 pak vznikla společnost Bouzovské lesy s.r.o., která začala spravovat majetek lesního družstva na výměře 1757 ha. Dne 24. 9. 2014 bylo do majetku LDO Bouzov vydáno dalších 78 ha v k.ú. Ospělov, Milkov a Vojtěchov.

Myslivost

Lesní družstvo má na svých pozemcích dvě uznané vlastní honitby, které jsou pronajaty dvěma mysliveckým sdružením. Menší části lesa, které nesouvisí s hlavním lesním komplexem, jsou přičleněny k dalším třem honebním společenstvím. V honitbách se vyskytuje jelen sika japonský, mufloní zvěř, srnčí zvěř a sporadicky se objevuje zvěř daňčí. Černá zvěř je velmi hojná, do lesních komplexů se stahuje zejména na zimní období po sklizni polí. Z drobné zvěře je v minimálních počtech zajíc. Bažant a koroptev zcela vymizeli. Drobné šelmy jsou zastoupeny liškou, jezevcem, kunou lesní a skalní. Téměř vymizeli tchoř, hranostaj a lasice. Dlouhodobě přetrvávajícím problémem jsou škody na lesních porostech způsobené spárkatou zvěří, jedná se o okus v kulturách, v tyčovinách pak o loupání a ohryz kmínků.

Fauna a flóra

Společnost Bouzovské lesy věnuje pozornost také ochraně prostředí dalších druhů živočichů a rostlin, zejména pak vzácných nebo zákonem chráněných. Ve zdejších lesích pravidelně hnízdil čáp černý, v posledních třech letech ale hnízdo nebylo obsazeno. Ve starých bukových porostech jsou zachovány doupné stromy s hnízdními dutinami, v nichž hnízdí holubi doupňáci a datli. V mladších porostech jsou stromy s dutinami ponechávány k hnízdění pro drobné ptactvo. V lesích spravovaných naší společností je umístěno 10 hnízdních budek pro puštíka obecného. Bouzovské lesy financují vyvěšování, údržbu a monitoring těchto budek. Zajímavostí je pravidelný výskyt kudlanky nábožné v posledních několika letech.

V souvislosti s přírodní památkou Špraněk spolupracujeme s CHKO Litovelské Pomoraví. Uvedená přírodní památka zde vznikla v souvislosti s krasovým územím Javoříčských jeskyní. Předmětem ochrany jsou zde vyskytující se bučiny se svojí vegetací, vlastní jeskyně s krasovými jevy a některé druhy netopýrů. Z chráněných druhů rostlin se vyskytují okrotice bílá, lilie zlatohlávek, medovník velkokvětý a oměj vlčí.